5. Orion
Souhvězdí Orion
Hvězdná esence Orion léčí a harmonizuje veškeré programové vzorce ve vědomí bytosti, které jsou podmíněny životem v regionu. Životem velké uzemní komunity lidí. Většinou se vyznačující nářečím, zvyky, způsobem přemýšlení a bytí.
Regionální hrdost je jednou z hlavních domén léčení touto esencí. Přehnaná hrdost vede k vyvolávání konfliktů, které se mohou přenášet celé generace z člověka na člověka. Stejně tak slabá hrdost vede k pocitům méněcennosti a slabosti, beznázorovosti a postupnému ovládnutí silnějším regionem. Dá se říci, že zdravá regionální hrdost dává člověku schopnost přežít a uchovávat si rozvíjejíci zvyklosti, jež podporují život v určité časti země.
Esence se dá též s úspěchem použít při stěhování, či cestování, kdy dává schopnost se daleko rychleji naladit na atmosféru ,,domácích“ s regionem spjaté populace.
Esence uvedeného souhvězdí harmonizuje lidské vědomí a následně i tělo do souladu s úrovní vědomí REGIONÁLNÍHO.
Harmonizuje a podporuje suverenitu, hrdost, regionální hrdost, sounáležitost a podporu.
Orion je jedno z nejvýraznějších souhvězdí na obloze. Nachází se na nebeském rovníku (větší část na severní polokouli), je to symetrické a zřejmě nejznámější souhvězdí zimní oblohy. Báje vypráví o lovci Orionovi, jehož otcem byl Poseidon, vládce všech vod. Jeho matkou byla lovkyně z družiny bohyně lovu Artemidy, a proto měl Orion v Artemidě mocnou ochránkyni. Od svého otce dostal schopnost pohybovat se i v nejhlubším moři. Tam pronásledoval sličné nymfy Plejády tak dlouho, až uprosily Dia, aby je raději proměnil v nějaká zvířata. Zeus je proměnil v holuby a později ve skupinu hvězd na obloze, dodnes nazývanou Plejády. Jindy zase Orion svým chvástáním urazil bohyni Héru. Ta na něj za trest poslal obrovského štíra, jehož bodnutí Orion podlehl. Na přímluvu Artemidy byl i se svým psem Siriem přenesen na oblohu právě proti Šítru. Bohové je umístili od sebe co možná nejdále, aby se už nemohli setkat. Nikdy nejsou současně nad obzorem. Orion mizí za západním obzorem v době, kdy se na východě objevuje Štír.
Orion je pro svoji symetrii bezesporu jedno z nejhezčích souhvězdí na obloze. Bylo známo už tři tisíciletí před rozkvětem řecké kultury, a to v Mezopotámii. Tamnější obyvatelé je nazývali Uru-anna (světlo oblohy). Z tohoto názvu vzniklo jméno Orion. Polynésané, výborní mořeplavci a rybáři, viděli v Orionu „síť, do níž chytá stvořitel Maui slunečního ptáka“.
Souhvězdí je bohaté na zajímavé objekty. Chladný veleobr Betelgeueze je nepravidělná proměnná. Její poloměr je větší než vzdálenost Země od Slunce.
Betelgeuze se mění v obdobích pěti až šesti let. Její oranžově červená barva svědčí o nízké teplotě. Většina ostatních hvězd v O. je mnohem mladší, jsou žhavé, bílé až namodralé, neboť mají vysokou teplotu. Tvoří jednu skupinu se společným původem – Orionovu asociaci. Středem asociace je Velká mlhovina v Orionu, viditelná pouhým okem uprostřed Orionova meče. Představuje zřejmě zbylý zhustek původního obřího molekulového oblaku, z něhož jednotlivé hvězdy asociace zhušťováním vznikaly. Je jen částí obrovského Orionova komplexu mezihvězdné hmoty v různých formách a je jednou z nejbližších oblastí, kde v současnosti probíhá překotný zrod hvězd.
Pod hvězdou Altnitak v Orionově pásu je zářící plynná mlhovina, na kterou se promítá záliv tmavé neosvětlené mezihvězdné hmoty. Tomuto zálivu se podle jeho tvaru říká Koňská hlava. Nedaleko je nejpůsobivější a nejbarevnější skvost v souhvězdí. Je to šestihvězda vzniklá pomerně nedávno – jako většina hvězd v Orionu. V levém rameni O. je modrobílá hvězda Bellatrix. V astrologických spisech se můžeme dočíst, že ženy narozené pod jejím vlivem jsou velmi výmluvné.
Hvězda Rigel
Hvězda Betelgeus